Zkoušky OP
Občanské právo – 3. semestr
1. Občanské právo – historický vývoj, význam postavení v systému práva
Právní řád české republiky, stejně jako právní řády ostatních zemí kontinentální evropské právní kultury se člení na řady podskupin. Zvláštní a významné místo v tomto členění zaujímá právo občanské.
Představuje – integrující prvek, prolíná se celým s
systémem práva a tvoří jeho kostru
Hlavním cílem OP je vyjadřovat civilní status subjektu, zakotvovat majetková, osobní práva a povinnosti,vztahy upravené tímto právem se dotýkají každého člověka od narození až do smrti
Význam a důležitost OP je dána – jeho postavením – výchozí a základní odvětví soukromého práva
a šíří společenských vztahů, které jsou předmětem OP a tudíž se dotýkají širokého okruhu subjektů
Historický vývoj OP
současné OP členíme na právo hmotné a procesní.
Hmotné právo – souhrn právních norem upravujících majetkové vztahy fyzických a právnických osob, je to základ OP
Procesní právo – souhrn právních předpisů, které upravují postup všech subjektů občanského soudního řízení
OP hmotné vzniklo v Římě, kde bylo také dovedeno k dokonalosti, byl stanoven institut fyzické osoby, vymezení pojmu vlastnické právo, závazkové právo, počítání času, zástavní právo ap
Základ tohoto práva položil římský právník Domitius Ulpianus – právo veřejné je vše co se týká římského státu a právo soukromé je vše co se týká jednotlivce
zánik říše západořímské 476 .n.l. A později i východořímské 1453 n.l. Přežívalo formou škol glosátorů a komentátorů podívej na otázky z 2.semestru.
Zásadní význam pro rozvoj OP přinesla Velká buržoazní revoluce 1789 ,která rozvinula a obnovila myšlenky práv jednotlivce, rovnosti občanů před zákonem. 19. století se stalo obdobím občanskoprávních zákoníků počínaje Code de civil z roku 1804 – Napoleonův OZ.
Pro vývoj našeho OP je třeba připomenout Obecný občanský zákoník z roku 1811 – OZ z Rakousko Uherska,který na našem území platil až do roku 1918.
v období po válce byl přijat v roce 1948 nový OZ který nahradil původní RU, z OP se vydělilo právo rodinné. S výjimkou zákoníků práce platí tyto normy v novelizované podobě dodnes.
Po revoluci v roce 1989 prošla většina zákonů novelizací, např velká novela OZ z roku 1991.
2. Předmět občanského práva,struktura a metoda, vztah k ostatním právním disciplínám
předmětem OP jsou typické společenské vztahy a vztahy jim podobné a s nimi související.
Jedná se především o majetkové vztahy při zachování rovnosti subjetků, vztahy mezi osobami a osobností kde majetkový aspekt není žádný. Přesné vymezení OP řeší par.1 odst.2 OZ
citace OZ - OZ upravuje vztahy fyzických a právnických osob
- majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem
- vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto nejsou řešeny jinými zákony
Základní zásadou OZ je metoda rovnosti subjektů – v občansko právních vztazích mají účastníci rovné postavení – žádný z účastníků nemůže druhému subjektu ukládat povinnosti
žádný z účastníků nemůže druhému vnutit své subjektivní právo,nedohodnou li se rozhodne soud.
OP je tedy souhrn právních norem, které upravují osobní a majetkové poměry subjektů na principu rovného postavení a řeší vznik, zajištění a zánik práv a povinností z těchto vztahů vyplývajících.
OP v systému práva představuje obecný základ soukromého práva, je podpůrně platné i pro ostatní odvětví práva, mezi OP a ostatními odvětvími je vztah obecného a zvláštního,
nejužší vztahy má OP s právem obchodním, ale pozor užití speciální normy má přednost před užitím normy obecné
Z OP vychází ostatní soukromoprávní obory při řešení obecných otázek – smlouvy, právní úkony, OP je základem a východiskem pro celý právní systém.
3. Přehled občanskoprávních zásad, jejich charakteristika a význam pro praxi
tak jako i v jiných odvětvích i v právu můžeme vymezit obecné zásady které obecnou povahu a tvoří základ občanského práva.Nejobecnější zásady se nazývají parémie.
Zásada vše je dovoleno co není zakázáno- výchozí zásada- tato zásada vychází z listiny základních práv a svobod a stanoví hranice zásahu státu do soukromoprávního postavení jednotlivce
Zásada rovnosti subjektů - to samé co první zásada
Zásada autonomie vůle subjektů – je vyjádřena v par 2 odst. 3 oz – podle něhož si účastníci jestliže to zákon vysloveně nezakazuje mohou svá práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona .
Volnost uzavírání smluv
Volnost výběru typu smluv
Volnost utváření jejich obsahu
Volnost určení formy
Zásada právní jistoty- skupina právních zásad které mají ochránit účastníky soukromě právních vztahů především vůči státu patří sem zásada dobré víry – bona fides – je vyjádřením poctivosti účastníků řízeni, zásada ochrany práv třetí osoby – rovnost všech účastníků právních vztahů, zásada že zákon nepůsobí zpětně – zamezuje možnost posuzovat podle nového předpisu vztahy které vznikly před jeho vydáním- zásada ochrany nabytých práv –obecná zásada, není možné aby změnou právního předpisu došlo k zániku právních vztahů vzniklých před změnou
Zásada dobrých mravů – boni mores – historicky nejstarší zásada a v současnost i nejvíce diskutovaným kriteriem, dobré mravy je neurčitá kategorie,která není přesně definována ,dobré mravy reprezentují významné společenské hodnoty které mají své nezastupitelné místo v soukromém právu
Zásada zneužití subjektivních práv – vyjadřuje snahu řešit rozpor dvou tendencí a to na jedné straně svobodná realizace práv jedince jako absolutní právo a na straně druhé vymezení míry právní přípustnosti realizace sub práv, tak aby nebyla na újmu jiných subjektů
Nikomu neškodit do užívá svého práva
Příkazy práva jsou tyto : počestně žít, přiznávat každému co jeho jest a nikomu neškodit
Úpravu zákazu zneužití základních práv v českém právním řádu řeší : listina základních práv a svobod a OZ
Zásada prevence – obesně ukládá fyzickým i právnickým osobám dbát na to aby nedocházelo k ohrožování a porušování občansko právních vztahů aby případné rozpory byly odstraněny především dohodou všech stran
Zásada dispozitivnosti právní úpravy – umožňuje aby subjekty svá práva a povinnosti dohodli odchylně od právní úpravy
Zásada demokratismu soukromého práva – vyjadřuje metodu řízení společenských procesů, řízení kolektivu lidí na principu rozhodování většiny principem ochrany menšiny
Zásada viagilantibus iura scripra sunt – bdělým, náleží práva
4. zásada autonomie vůle subjektu a zásada vigilantibus iura skripta sunt – jejich vzájemný vztah –
Zásada autonomie vůle je zásada která umožňuje upravit a dohodnout mezi dvěma stranami vzájemná práva a povinnosti ,jestliže to zákon vysloveně nezakazuje a jestliže z povahy zákona nevyplývá že se od něj nelze odchýlit v závazkovém právu je to smluvní svoboda o volnosti uzavírání smluv,výběru typu smluv, jejich obsahu a určení formy.
Zásada bdělým náleží práva vyjadřuje tu skutečnost že jen občan který se zajímá o svá práva a má snahu se jich dovolat, je právem a zákonodárcem vyslyšen, jedná se o starou římskou zásadu. Srovnání těchto svou zásad můj vlastní názor : \občan s odvahou,vůli, který sleduje dění a zná svá práva a povinnosti,způsobilý k právním krokům znalý platného práva může plně využít zásadu autonomie vůle - tyto dvě zásady mají svou sociální hodnotu působí li společně, občan má svobodu právo i povinnost a jen na něm a jeho zdatnosti před zákonem je toto vše plně využít – což je v současné době dost polemizující otázka – korupce v justici,známosti app ……………………ovšem v oblasti občanského práva se snad ještě dá dosáhnout uplatnění obou těchto zásad.
5.Zásada zneužití subjektivních práv – vyjadřuje snahu řešit rozpor dvou tendencí a to na jedné straně svobodná realizace práv jedince jako absolutní právo a na straně druhé vymezení míry právní přípustnosti realizace sub práv, tak aby nebyla na újmu jiných subjektů
Nikomu neškodí kdo užívá svého práva
Příkazy práva jsou tyto : počestně žít, přiznávat každému co jeho jest a nikomu neškodit
První zásady vyjadřuje individualismus druhá pak pokus o stanovení právních pravidel chování i omezení sub práv. V římském právu byl prioritní status osoby a jejích absolutních práv rozuměj plnoprávného římského občana ne otroka nebo propuštěnce.I přes toto lze i v římském právu vysledovat zárodky myšlenek o obecném zákazu zneužití sub práv, ovšem myšlenka rovnosti je řešena až o několik stovek let později v období renesance – rovnost všech osob.
Úpravu zákazu zneužití základních práv v českém právním řádu řeší : listina základních práv a svobod a OZ
6.Prameny českého obč práva struktura OZ
České právo patří do systému kontinentálně evropské právní kultury,jeho pramenem jsou normativní právní akty to jsou zákony a obecně závazné právní normy.
Základním pramenem českého práva jsou:
Ústava čr zákon čl 1/1993 sb
Listina základních práv a svobod
Občanský zákoník
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním,zákon o právu autorském, zákon o vlastnictví bytů,zákon o nájmu a pronájmu nebytových prostor,zákon o jednostranném zvyšování nájemného a mnohé další.
Vstupem do EU 1.5.2004 se staly pramenem práva čr i zakladatelské smlouvy evropského společenství a jejich nařízení.
Struktura OZ
Oz se člení na 9 částí a obsahuje 880 paragrafů
Část první jsou obecná ustanovení až po par 122 – člení se na hlavy některé byly kompletně po novelizaci zrušeny / hlava 6 a 7/vymezení předmětu a účelu OP,ochrana osobnosti,právní úkoly a jejich náležitosti,promlčení ap
Část druhá věcná práva po par 180- vlastnické právo,podílové spoluvlastnictví,společné jmění,vydržení ap
Části 3,4 a 5 byly novelizací zrušeny
Část šestá – po par 459 odpovědnost za škodu,a bezdůvodné obohacení
Část sedmá po par 487- způsob a postup dědického řízení
Část osmá po par 852 – závazkové právo je rozdělena na část obecnou a zvláštní- typy kuních,darovacích smluv, smlouva o dílo,smlouva o výpůjčce ap
Část devátá po par 880 – závěrečná a přechodná ustanovení
7.Změny v subjektu a obsahu OP,způsob jejich zániku
Prvky občanskoprávního vztahu tvoří:
subjekty – to je účastníci
obsah
objekt – předmět
Za subjekty právních vztahů označujeme nositele práv a povinností.schopnost být subjektem právních vztahů označujeme jako – právní subjektivitu,způsobilost k právnímu jednání
subjektem občanskoprávních vztahů mohou být – fyzické osoby, právnické osoby i stát
Fyzická osoba – způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu získává 18 lety,na základě OZ nezletilí mají způsobilost k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti jejich věku.
U fyzické osoby rozeznáváme rovněž způsobilost k protiprávním úkonům neboli deliktní způsobilost – 15 let
Právnická osoba – je sdružení osob nebo majetku za určitým cílem mající právní subjektivitu
sdružení fyzických a právnických osob,nadace,jednotky územní samosprávy ap....
Právnická osoba nabývá právní subjektivitu dnem svého vzniku a zápisem do obchodního rejstříku.
Je nutné stanovit : název,sídlo,předmět,statutární orgány
Stát – v tomto typu konání má stát postavení právnické osoby – může se tak stát – v dědickém řízení,ručení za vklady u peněžních ústavů, prodej a koupě majetku
V občansko právních vztazích je umožněn institut zastoupení
a to zákonné – par 26-30 OZ je to zastoupení které vyplvá ze zákona nebo z rozhodnutí státního orgánu – děti,osoby s omezenou způsobilostí
smluvní – par 31-33 OZ – vzniká na základě dohody o udělení plné moci zmocnitelem
speciální plná moc – k jednomu či k několika právním úkonům
generální plná moc – ke všem právním úkonům – lze udělit ústně nebo písemně, pravidlem je písemná forma
obsahem občansko právních vztahů jsou práva a povinnosti účastníků, tyto práva jsou stanovena přímo zákonem nebo vyplývají z uzavřených smluv
objektem občanskoprávních vztahů je projevené lidské chování
aktivní chování subjektu – něco dát – dare a nebo něco konet – facere
pasivní chování subjetku je něco strpět – pati
nebo se něčeho zdržet – ommittere
8.Občanskoprávní vztahy, charakteristika a prvky
9.Druhy a charakteristika občanskoprávních skutečností
předpokladem vzniku právních vztahů je existence platné právní normy, norma však v OP zakládá právní vztahy jen vyjimečně, zpravidla zákon předpokládá právní následky ale k jejich vzniku požaduje další podmínky a to právně relevantní skutečnosti.
Občansko právní vztahy vznikají, zanikají a mění se na základě právních skutečností právní skutečnost je skutečnost s níž zákon spojuje vznik, změnu nebo zánik právních vztahů
Právní skutečnosti dělíme na :
skutečnosti subjektivní : vznikají na základě vůle fyzických nebo právnických osob jsou to např . Právní úkony,protiprávní úkony, úřední rozhodnutí,chování lidí, které neprochází právem má však právní následky – umělecké díla- autorské právo.
skutečnosti objektivní- existují mimo vůli lidí – události narození smrt,běh času
plynutí času je významnou právní skutečností
NAS TÁVAJÍ TYTO PRÍPADY : ZÁNIK PRÁVA UPLYNUTÍM DOBY OMEZUJÍCÍ JEHO TRVÁNÍ
ZÁNIK PRÁVA PROTOŽE NEBYLO UPLATĚNO VE STANOVENÉ době – PREKLUZE
PROMLČENÍ – OSLABENÍ PRÁVA PROTŽE NEBYLO UPLATNĚNO V PROMLČECÍ DOBĚ,PROMLČENÉ PRÁVO NEZANIKÁ NEMŮŽE BÝT UPLATNĚNO PŘED SLOUDEM
VYDRŽENÍ – JEDEN ZE ZPŮSOBŮ NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA- NABYTÍ VLASTNIKCÉHP PRÁVA ZA SOUČASNÉHO ZÁNIKU VLASTNICKÉHO PRÁVA PŮVODNÍHO MAJITELE
Podle způsobu dokazování rozeznáváme právní skutečnosti : které se dokazují
které není třeba dokazovat : právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů
právní skutečnosti předpokládané neboli presumované – domněnky tyto rozlišujeme na vyvratitelné a nevyvratitelné
10.Právní úkony a jejich náležitosti
Právní úkony jsou nejvýznamnější občansko právní skutečností
Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku,změně či zániku práv a povinností které právní předpisy s takovým projevem spojují
Náležitosti právních úkonů:
náležitost osoby – právní úkon má právní následky jestliže ho učinila osoba, která má k právnímu úkonu právní způsobilost
náležitost vůle .- vůle musí být daná,vážená,prosta omylu,svobodná
náležitost projevu vůle – srozumitelnost,určitost,forma právního úkonu může být stanovena zákonem
náležitost poměru vůle a projevu- platný je pouze ten právní úkon kde existuje soulad mezi vůlí a jejím projevem – simulace – předstírání právního úkonu
náležitost předmětu – předmět právního úkonu musí být možný a dovolený
11.Neplatnost a nicotnost právních úkonů
jestliže právní úkony vykazují určité vady,tyto vady mají potom právní následky a to jsou:
nicotnost – neexistující právní úkon, chybí některá z podstatných náležitostí
neplatnost – pro nedostatek některé z náležitostí ji zákon sankcionuje neplatností, neplatný právní úkon nevyvolá žádné právní následky
Neplatnost rozeznáváme :
absolutní _ té se může dovolat každý- soud ji řeší exoffo – neplatnost působí přímo ze zákona – ex lege – rozpor se zákonem nebo obcházení zákona
relativní – ze relativně neplatný označujeme právní úkon na který hledíme jako na platný do doby než je jeho neplatnost uplatněna u soudu , na relativní neplatnost se přihlíží jen na návrh toho kdo je tímto úkonem dotčen
Právní následky neplatnosti právních úkonů :
majetkový prospěch získaný z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením a musí být vrácen
u neplatné smlouvy je každý z účastníků povinen vrátit druhému to co podle neplatné smlouvy obdržel
ten kdo způsobil neplatnost úkonu je povinen nahradit i škodu tím způsobenou
v některých případech je následkem odstoupení od smlouvy
12.Ochrana osobnosti v občanském právu
pod pojmem ochrana osobnosti rozumíme občansko právní ochranu osobních práv fyzické osoby, tato ochrana má svůj základ v Listině základních práv a svobod.
Listina základních práv a svobod je nejširším základem pro úpravu osobnostního statusu fyzických osob,mezi základní práva patří : právo na živost,nedotknutelnost osoby a jejího soukromí,na osobní svobodu,nedotknutelnost obydlí,lidskou důstojnost,listovní tajemství,svobodu pohybu a pobytu,myšlení,svědomí a náboženského vyznáni,zákaz nucených prací
tyto práva jsou základem pro občanské právo především občanský zákoník.
Právní teorie rozlišují dvě skupiny osobnostních práv :
všeobecná osobnostní práva – náležející každé fyzické osobě
zvláštní osobnostní práva – ty náležejí jen určitým osobám patří sem autorské právo,právo objevu a nálezu
13. Všeobecné osobnostní právo a zvláštní osobnostní práva a zákonná omezení os. práv
Všeobecné osobnostní právo – upravuje jej občanský zákoník, je tvořené dílčími právy ,která se od sebe liší protože každé se vztahuje k různým stránkám osobnosti
par 11 OZ je považována za generální klauzuli – každý má právo na ochranu života a zdraví,občanské cti a lidské důstojnosti,soukromí,jména a projevů osobní povahy,tento výčet není úplný ale demonstrativní - příkladný
par 12 OZ chrání všechny projevy osobní povahy – písemnosti,podobizny a obrazové snímky,zvukové záznamy – tento výčet je taxativním tj úplným
Zvláštní osobnostní práva – tato práva svědčí jen určitým osobám, jde o ochranu tvůrčí duševní činnosti – autorská práva,průmyslová práva – řeší je autorský zákon,zákon o objevech a vynálezech
cílem OZ – ochrany osobnosti je zabránit státní moci aby zasahovala do základních práv jednotlivce, v současnosti velmi aktuální – otázky – genetického inž, mutace,klonování, nové technologie ap …...
zákonné omezení osobnostního práva
z hlediska historického vývoje je možné omezit tato práva pouze se souhlasem dotčené fyzické osoby,existují však vyjimky, kdy dochází k omezení těchto práv -
z vůle dotčené osoby – svolení dotčené osoby má povahu právního úkonu,svolení může dát dotčený objekt písemnou formou, ústně forma není předepsaná
existence tvz zákonné licence – tyto zákonné licence dovolují zpřístupnit některé hodnoty fyzických osob bez ohledu na jejich svolení
licence úřední – použítí snímků,záznamů aj k úředním účelům na základě zvlášního zákona – nikoli normy nižší právní síly – typickou úřední licencí je trestní stíhání – jejich použití musí mít bezprostřední věcný vztah k předmětnému řízení
vědecká a umělecká licence – pro tiskové,filmové a rozhlasové zpravodajství- již existující podobizny, obrazové snímky a zvukové záznamy se použijí k zabezpečení veřejného zájmu k rozvoji vědecké a umělecké tvorby
14.Právo na tělesnou integritu a jeho význam v současné společnosti
základním právem fyzické osoby je právo na tělesnou integritu – osobnost je jednota morální,duševní a tělěsné složky,právní ochrana se musí vztahovat i na tělesnou integritu.
Právo na tělesnou integritu nezahrnuje pouze právo na ochranu života, zdraví ale i orgánů a genetického materiálu. Problematické názory u dosud nenarozeného plodu,vzniku života,klonování,regulované početí a integrita mrtvého těla.
PRÁVO NA TĚLESNU INTEGRITU PATŘÍ TEDY MEZI VŠEOBECNÁ OSOBNOSTNÍ PRÁVA, JE SUBJEKTIVNÍM OBČANsKÝM PRÁVEM, KTERÉ PŮSOBÍ vůči OSTATNÍM SUBJEKTŮM S ROVNÝM PRÁVNÍM POSTAVENÍM – PACIENT LÉKAŘ DNES PARTNERSKÝ VZTA H ??!!!
fyzická osoba nesmí svou dispoziční moc v rámci práva na tělesnu integritu používat ani zneužívat tak, aby bylo v rozporu s veřejnými zájmy. - šíření nakažlivé choroby ,přístup svědků jehovových.
V současné době velmi aktuální – řízená reprodukce, klonování, genetické pokusy,platická chirurgie, sterilizace …...............
právo na tělesnou integritu lze omezit v rámci soudního a správního řízení
nevratým zásahem je trest smrti,výrazné omezení práv na tělesnou integritu je výkon trestu odnětí svobody
v soudním řízení v souladu se zákonem lze omezit práva fyzické osoby - provedení osobní prohlídky, těla, zkouška krve,nařídit vyšetření duševního stavu,provedení genetické zkušky
diskutabilní je použítí zvláštních metod – hypnoza,detektor lži,psychoanalýza,dorga pravdy
ve správním řízení – především v podobě pořádkových pokut
Právo na tělesnu integritu se v praxi nejvíce týká léčebných zařízení – nutný souhlas pacienta ke všem výkonům,poučení pacienta, informování rodiny
lékařské tajemství
omezení práva na tělesnu integritu – záchrana života,přenosné nemoci,očkování, karanténa, intoxikace,duševní choroby,zmenšená příčetnost, drogové závislosti
dalšími zásahy do tělesné integrity jsou – kosmetické operace,umělé přerušení těhotenství,sterilizace,experimenty na živých lidech,odnímání orgánů za účelem transplantace,
dispozice s mrtvým lidským tělem,eutanazie,umělé oplodnění
15.Omezení osobnostních práv, odpovědnost za jejich porušení
V občansko právním pojetí ochrany osobnosti fyzické osoby je k zásahu do práv osoby potřebný souhlas dotčené osoby. Ve zvláštních případech však může dojít k omezení osobnostních práv.Je nutné přesně vymezit hranice soukromého rozhodování osob a rozhodování státu na straně druhé.
- Z vůle dotčené osoby – svolení má povahu právního úkonu,fyz osoba musí být způsobilá k právním úkonům,její projev vůle musí být svobodný,forma svolení není předepsána
- existence zákonné licence- umožnění zpřístupnit některé hodnoty fyz osob bez jejich souhlasu- tyto licence dělíme na – úřední – typickou licencí je trestní stíhání, použití těchto materiálů musí být bezprostředně vztah k licenci – k úřednímu jednání
vědecká a umělecká licence – rozhlasové a televizní vysílání,tato licence nepředpokládá
existenci zvláštního zákona, vedecká a umělecká licence slouží k zabezpečení veřejného
zájmu – lze použít již existujících podobizen,obrazových snímků a záznamů.
Odpovědnost za poručení všeobecných osobnostních práv –
při porušení všeobecných os práv dochází ke vzniku odpovědnosti – tato odpovědnost má charakter objektivní
prostředky ochrany proti porušení všeobecných osobnostních práv .
Obecné – předběžné opatření,určovací žaloba,náhrada škody,ochrana prostřednictvím správních orgánů
Specifická soudní ochrana – poškozená osoba podává žalobu na ochranu osobnosti – požaduje – upuštění od neoprávněných zásahů,odstranění následků protiprávních zásahů,zadostiučinění,náhrada nemajetkové újmy
ochranu všeobecných osobnostní práv řeší Ústava a také právo Evropské unie.Dotčená osoba může podat žalobu na Ústavní soud, obrátit se na ombudsmana – úřad zřízen : zákonem 349/1999 k 1.1.2000- Brno, Údolní ulice39.
Ombusd. nemůže napadnut rozhodnutí státních orgánů – soudy,parlament,kontrolní úřad,zpravod služba, státní zastupitelství
naopak může směřovat podněty k : ministerstva, banka,rozhlas a televize,policie, vězeňská služba, armáda, zdravotní pojistovny,správní soudy
16.Věcná práva – charakteristika a druhy
tato práva představují rozsáhlou skupinu majetkových práv, věcné právo působí proti všem – má tedy absolutní charakter – zdržet se zásahů do výkonu věcnéh práva
věcným právem je věc individuálě určená- výpujčka- vrátí se ta samá věc- půjčovna aut, lyži ap ,nebo určena druhově- půjčka – stejný druh a stejné množství- tj,peníze,materiál ap
mezi věcná práva patří : vlastnické právo, držba, věcná práva k věci cizí
obsahem vlastnického práva je - právo věc držet- uis possidenti,věc užívat- ius utendi et freundi,právo s věcí disponovat – ius dispondendi
vlastnické právo není jen právo ale také povinnosti
vl právo upravuje OZ par 123 kde je psáno : vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat požívat jeho plody a nakládat s ním.
Vlastnické právo v objektivním smyslu – soustava právních norem které upravují vlastnické vztahy
vlastnické právo v subjetivním smyslu- zákonem daná míra chování vlastníka
občanské právo je pozitivní právní disciplína – to vždy zdůraznit !!!
Věcná břemena – svůj původ v římskoprávních služebnostech
věcná břemena se vždy zřizují za učitým účelem- zabezpečení společné potřeby – elektrika, rozvody ap ,lepšího využití věci, lepšího uspokojení potřeby oprávněné osoby – věcné břemeno doživotního užívání
pojem věcné břemeno stanovuje par 151 OZ
vlastník je povinen věcné břemeno trpět,něčeho se zdržet,něco konat, tato práva jsou spojena s určitou nemovitostí nebo patří určité osobě
pojem oprávněný subjekt – ten v jehož prospěch se zřizuje vědné břemeno
povinný subjekt – ten kdo je nositelem povinností
Druhy věcných břemen - podle působení – in rem – vůči věci - jsou spojena s vlastnictví nemovitosti- průchod přes pozemek ap- in personam – vůči osobě – nepřecházejí s převodem vlastnictví – patří pouze osobě do konce jejího života- bezplatné ubytování
břemena podle povinnosti zavázané osoby – s povinností něco konat,něco strpět, něčeho se zdržet
Vznik věcných břemen – písemná smlouvy,závěť,dohoda dědiců,rozhodnutí orgánu,ze zákona -výkon práva – tj vydržení- ke vzniku věcného břemena je třeba toto vložit do katastru nemovitostí
Zánik věcných břemen – ze zákona,rozhodnutím orgánu,smrtí oprávněné osoby,uplynutím doby
17. Vlastnictví a způsoby jeho nabývání,spoluvlastnictví
Vlastnictví je absolutní právo,je to forma přisvojování si statků, bohatství,jedná se o vlastnictví v ekonomickém smyslu.
Způsob nabytí vlastnictví je právní titul,respektive právní skutečnost
rozlišujeme vlastnictví : nabytí odvozené – derivativní – přechází z původního na nového vlastníka a vlastnictví originální – nový vlastník nabývá věc nezávisle na původním
převod vlastnického práva – je to projev vůle,smlouvou,a přechod vl práva – dědictví,z rozhodnutí státního orgánu
nabývání vlastnictví upravuje par 132 OZ
vlastnictví se nabývá
SMLOUVOU- kupní, darovací,okamžik nabytí vl práva nastává u movitých věcí jejím převzetím u nemovitých vkladem na katastr
DĚDěNÍM – vlastnické právo přechází na dědice okamžikem smti zůstvitele
ROZHODNUTIM ST ORGANU- nejčastěji rozhodnutí soudu – zrušení a vypořádání podílového spoluvlastniství,vypořádání společného jmění
NA ZÁKladě jinýc hskutečností – vydržení – na základě oprávnění držby po stanovenou dobu
věci nalezené,skryté,neznámého vlastníka- náleží státu
zpracováním
nabytí vl práva ze zákona
Spoluvlastnictví – subjektem vl práva může být jediná osoba nebo více osob – pak hovoříme o spoluvlastnictví – toto je vždy podílové
spoluvlastnický podíl – je charakterizován jako míra,jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci, podílové spoluvlastnictví není reálné ale ideální – výše podílu je na dohodě, může být určena právním předpisem rozhodnutím osudu,není - li stanovena jsou podíly stejné
obsahem podílem spoluvlastnictví jsou práva a povinnosti jeho subjektů – při hospodaření se rozhoduje nadpoloviční většinou podílů – princip majorizace,spoluvlastníci jsou oprávněni a povinní nerozdílně a solidárně plnit úkony které se týkají společné věci, dispozice spluvlastnickým podílem je omezena v tom smyslu že při převodu na cízí osoby je spoluvlastník povinen nabídnout svůj podíl nejdříve svým spoluvlastníkům kteří mají předkupní právo.
18. Omezení vlastnického práva a jeho zánik
začala bych definicí vlastnického práva a definicí : vlastník věci sem musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv – zakázáno je – ohrozit sousedovu stavbu,obtěžovat sousedy hlukem,nechat zvířata vnikat na cizí pozemek,ap
ochranou vlastnických práv je :
ochrana poskytnutá orgány státní správy – přestupková komise,soudní ochrana, žaloba na zadržení se – žaloba negatorní
potom bych asi uvedla věcná břemena,zástavní právo,podzástavní právo,zadržovací právo - jinak mě nic nenapadá
Zánik vlastnického práva- vlastnické právo jedné osoby zaniká zpravidla současně se vznikem vlastnického práva osoby jiné – tvz. Relativní zánik, nenabyl li vlastnické právo jiný subjekt – absolutní zánik
způsoby zániku vl práva -
z vůle vlastníka – převod smlouvou,vědomým opuštěním, spotřebováním,zničením
nezávisle na vůli vlastníka- rozhodnutím státního orgánu,vyvlatněním,propadnutí majetku,ztrata věci,vydržením při dodržení zákonem stanovených podmínek,zánik věci,smrt vlastníka
19.Společné jmění manželů, rozsah a možnost smluvní modifikace
pojem sjm byl do českého práva zaveden spolu s novelou zákona o rodině k 1.8.1998,jde o zvláštní případ spoluvlastnictví, které není rozděleno na podíly, což znamená, že v něm nejsou určeny podíly.
Až v případě zániku sjm dochází k určení podílů, které jsou vždy zásadně stejné.
Rozsah sjm je vymezen par 143 OZ – tvoří ho majetek nabytý jedním z manželů nebo jimi oběma za trvání manželství a závazky, které vznikly za trvání tohoto manželství. Vyjimku tvoří – dědictví,darování,majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů,věci osobní potřeby,restituce,závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů,závazky jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého
za závazky odpovídají manželé solidárně tj společně a nerozdílně
SJM vzniká – vznikem manželství,i v neplatném pokud neplatnost nebyla vyslovena soudem,zaniká – ke dni zániku manželství – pokud nebylo dohodnuto jinak
smluvní modifikace – rozšíření nebo zúžení rozsahu sjm – manželé mohou smlouvou ve formě notářského zápisu rozsah rozšířit nebo zúžit – týká se majetku i závazků
předmanželská smlouva
zúžení sjm je možné získat na základě soudního rozhodnutí – např v případě že jeden z manželů začne podnikat
20.Zánik společného jmění manželů a způsoby jeho vypořádání
smj zaniká z důvodu zániku manželství – rozvodem, smrtí,prohášením za mrtvého
soudním rozhodnutím – konkruz, propadnutí majetku
vypořádání sjm - dohoda manželů o vypořádání – musí mít písemnou formu – zásada stejného podílu obou manželů,zásada vzájemného započítání vynaložených nákladů,přihlíží se k potřebám nezletilých dětí,zásada přihlédnutí k péči o rodinu
rozhodnutí soudu na návrh jednoho manželů - nejde li se vypořádat dohodou rozhodne na žádost jednoho z manželů soud
nevyvratitelná doměnka vypořádání – jestli že do 3 let od záníku sjm nebyla uzavřena dohoda o vypořádání ani nebyl podán návrh na soud – platí nevyvratitelná doměnka,že se manželé vypřádali
v případě smrti se sjm vypořádá v rámci dědičského konání
v případě prohlášení konkursu – provádí vypořádání správce konkursní podstaty – formou soudem schváleného smíru – podání návrhu na vypořádání soudem
všechny smlouvy o zúžení,rozšíření a dohody o vypořádání sjm uzavřené 6 měsíců před podáním návrhu na konkurz jsou neplatné
21. Věcná práva ,závazková práva a jejich rozdíly
Věcná práva k věci cizí mají dva základní znaky : mají věcně právní charakter – působí vůči třetím osobám
jedná se o oprávnění jiné osoby než vlastníka věci
patří sem : věcná břemena,zástavní právo,podzástavní právo,zadržovací právo
Závazkové právo : občansko právní vztahy, které nazýváme závazky neboli obligace
člení se na : obecnou část – obecné závazky – vznik,změny,zajistění zánik
část zvláštní - která obsahuje speciální úpravu typických závazkových vztahů
charakteristika závazkového práva je v par 488 OZ – závazkové právo je právní vztah ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek
závazkové právo patří mezi nejstarší právní vztahy jde o vztah relativní – tzn že právu jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého subjektu
závazkové vztahy vznikají a existují mezi konkretními účasntíky – interpartes.
Rozdíly ????
22. Věcná břemena a zástavní právo – zajištující institut
Věcná břemena : je starý institut který má původ v římskoprávních služebnostech – věcná břemena se zřizují za určitým účelem : lepší využití věci, zabezpečení společenské potřeby,lepšího uspokojení osobní potřeby – věcné břemeno patří mezi věcná práva k věci cizí
pojem věcné břemeno stanovuje par 151 ost. 1 OZ
věcné břemeno omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného : něco trpět,nečeho se zdržet,něco konat – ten kdo je nositelem oprávnění je – oprávněný subjekt, ten kdo je nositelem povinností je povinný subjekt.
Zástavní právo – zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který ji odpovídá nebude včas splněn, zástavní rávo patří mezi věcná práva k věci cizí
subjektem zástavního práva je – zástavní věřitel – osoba jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem
obligační dlužník – osoba povinná
zástavce – osoba která na základě smlouvy zřizuje zástavní právo k věci, kterou má ve slastnictví
zástavní dlužník – osoba povinná strpět výkon zástavního práva zpravidla je touto osobou zástavce
Předmět - zástavního práva je zástava – věc movitá, nemovitá,podnik nebo jiná věc hromadná,soubor věcí,pohledávka nebo jiné majetkové právo,byt obchodní podíl, cenný papír
23. Vznik, změna a zánik závazků- jejich podstata
viz závazkové právo ot 21
vznik závazků : právní úkon – smlouva,příslib
protiprávní úkon – způsobení škody,porušení smlouvy, prodlení,vada v plnění ap
jiný důvod- nálezce má nárok na nálezné
změna – může nastat změna subjektu nebo změna obsahu
postoupení pohledávky,převzetí dluhu,přistoupení k dluhu,dohodou stan,prodlení dlužníka,prodlení věřitele
zánik závazků – splěním dluhu,odstoupením od smlouvy – je li to stanoveno v smlouvě , jednostranné započtení – při vzájemných pohledávkách,výpověď,dohoda o novém závazku,vzdání se práva,prominutí dluhu,narovnání – sporná práva se ruší a nahrazují se novými, započtení dohodou,nemožnost plnění,uplynutí doby,smrt dlužníka nebo věřitetele - smrtí ovšem zajikají povinnosti plnění pouze bylo li dohodnuto plnění osobně dlužníkem – namalování obrazu – peněžní závazky přecházejí do dědického konání,neuplatněním práva – prekluze,splynutím – staneli se dlužník dědicem svého věřitele
24.Druhy zajištění závazků
Zajištěním závazků rozumíme souhrn právních institutů, které zvyšují jistotu věřitele že jeho pohledávka bude uhrazena.
Zajišťovacími prostředky jsou : smluvní pokuta, ručení, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, zástavní smlouva,zajištění závazků převodem práva z dlužníka na věřitele,zajištění postoupením pohledávky- na třetí osobu, jistota – ze smlouvy nebo ze zákona vyplývá dát jistotu – zařízení zástavního práva a ručení,uznání dluhu-dlužník dokazuje soudu,že dluh zanikl- jeden ze způsobů přerušení běhu promlčecí doby
co je podstatou zajištění závazků ? Větší jistota pro věřitele že jeho pohledávka bude uspokojena, dluh splacen,nutí věřitele dodržovat smlouvu – sankce pokuty popř ztráta zastaveného majetku
25. Smlouvy pojmenované a nepojmenované,smlouva o smlouvě budoucí
smluovy patří do zvláštní části závazkového práva.
Pojmenované smlouvy : kupní smlouva par 588-618 OZ – má určité náležitosti , při uzavírání smluv se ujednávají i vedlejší ujednání a to je např. výhrada vlastnictví – až do zaplacení je věc majetkem prodávajícího,předkupní právo – dohoda o tom že pokud bude kupující majetek znovu prodávat nabídne ho v první řadě prodávajícímu,právo zpětné koupě : umožňuje prodávajícímu, aby mohl věc ve stanovené lhůtě znovu odkoupit, dále pak mohou být jiná vedlejší ujednání
darovací smlouva : dárce se zavazuje poskytnout majetkový prospěch obdarovanému a to bezúplatně,obdarovaný dar přijímá
znaky darovací smlouvy : předmět daru, bezplatnost, dobrovolnost
nájemní smlouva – obecná ustanovení o nájmu, zvláštn druhy nájemních smluv – pronajímatel přenechává za úhradu nájemci věc aby ji dočasně užívat
vedlejší ustanovení jsou – zákaz přenechat věc do podnájmu,pojstit věc ap
Nepojmenované smlouvy – tvz inominátní kontrakt – může se uzavřít i taková smlouva, která není zvlášt upravena, nesmí však odporovat zákonu
Smlouva o smlouvě budoucí .: závazek, že v dohodnuté době bude uzavřena smlouva určitého obsahu, nedojde- li k uzavření smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí leze se ve lhůtě 1 roku domáhat soudního rozhodnutí
nepojmenované smlouvy, smlouva o smlouvě budoucí,spotřebitelské smlouvy – smlouvy sjednané na dálku,mimo obchodní prostory,smlouva o užívání budovy – patří do závazkového práva
26.Spotřebitelské smlouvy, ochrana spotřebitele
spotřebitelská smlouva par 52-65
ustanovení o spotřebitelských smlouvách bylo z OZ zařazeno v rámci harmonizace našeho práva s právem EU. Jedná se o soubor ustanovení,která náš právní řád již upravoval,jsou pouze modifikovaná a slouží k ochraně spotřebitele v soukromé sféře.
Smluvními stranami jsou dodavatel a spotřebitel
Do této kategorie smluv patří smlouvy sjednané na dálku- rozhlas,telefon,el pošta – spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží bez udání důvodu
smlouvy sjednané mimo obchodní kanceláře – obchody, ulice,předváděcí akce, možnost do 7 dnů od uzavření smlouvy od smlouvy odstoupit
smlouva o užívání budovy nebo její části na časový úsek
právo užívat budovu nebo její část na časově omezený úsek- musí být písemná a uzavřena na dobu delší než 3 roky
27. Institut odpovědnosti za škodu, předcházení škodám
značnou část občanskoprávních závazků tvoří závazky z odpovědnosti za škodu.
Vzniká zde povinnost k náhradě škody – je to sankční odpovědnost tomu kdo porušil povinnosti vypývající ze zákona.
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou : protiprávní úkon,škody,příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody,zavinění.
První tři předpoklady jsou povahy objektivní, zde se jedná o odpovědnost objektivní, zákon dává možnost se v některých případech této zodpovědnosti zprostit – liberovat, bude li k odpovědnosti třeba i zavinění jedná se o odpovědnost subjektivní.
Hlava první
Předcházení hrozícím škodám par 415-419 OZ -každý je povinen si počínat tak aby ke škodám nedocházelo – generální prevenční povinnost – par 415
povinnost zakročit a škodu odvrátit
28.Obecná odpovědnost a zvláštní druhy odpovědnosti
Hlava druhá
obecná odpovědnost par 420-450– každý zodpovídá za škodu, kterou způsobil,odpovědnosti se zprostí ten kdo prokáže že škodu nezavinil
Případy zvláštní odpovědnosti
ochrana převzaté věci,škoda způsobená okolnostmi,odpovědnost nezletilých a osob postižených duševní chorobou – odpovídá ten kdo má nad nimi odhled ,zaviněná nepříčetnost-opilost,drogy,jednání proti dobrým mravům, odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků,odpovědnost za škodu způsobenou zvlášt nebezpečným provozem,odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou : protiprávní úkon,škody,příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody,zavinění.
První tři předpoklady jsou povahy objektivní, zde se jedná o odpovědnost objektivní, zákon dává možnost se v některých případech této zodpovědnosti zprostit – liberovat, budeli k odpovědnosti třeba i zavinění jedná se o odpovědnost subjektivní.
Společná ustanovení k zodpovědnosti :
odpovídá li za ŠKODU VÍCE OSOB, ODPOVÍDAJÍ SPOLEČNĚ A NErOzDÍLNĚ,KDO ZODPOVÍDÁ ZA ŠKODU S JINÝM VYPOŘÁDÁ SE S NÍM PODLE ÚČASTI NA ZPŮSOBENÉ ŠKODĚ,VZNIKLA LI ŠKODA I ZAVINĚNÍM POŠKOZENÉHO, NESE NÁHRADU ŠKODY POMĚREM I ON,ZPŮSOB ÚHRADY ŠKOD, PŘI URČENÍ VÝŠKY ŠKODY SE VYCHÁZÍ Z CENY V DOBĚ POŠKOZENÍ,ŠKODA NA ZDRAVÍ SE ODŠKODNUJE JEDNORÁZOVE,NÁHRADA ŠKODY ZA ZTRÁTU výdělku,náhrada za ztrátu důchodu,náhrada při usmrcení,soud může z důvodu zvláštního zřetele náhradu škody zkrátit
29. Odpovědnost za bezdůvodné obohacení,odpovědnost skutková podstata
hlava třetí OZ
jeden z nejstarších právních institutů,vytvořen v římském právu. Předpoklady pro vznik odpovědnosti jsou: obohacení na straně neoprávněného nabyvatele – obohacení musí být bezdůvodné
újma druhého subjektu – kterou utrpěl na svých majetkových poměrech
příčinná souvislost – mezi obohacením a vzniklou újmou – obohacení i újma jsou vyvolány
stejnou okolností
jednotlivé případy bezdůvodného obohacení jsou stanoveny v OZ
1. bezdůvodné obohacení získané plněním bez právního důvodu – plnění, které nemělo právní důvod,plnilo je jiné osobě než věřiteli
2. bezdůvodné obohacení získané plněním z právního úkonu který byl neplatný
3. bezdůvodné obohacení získané z právního důvodu který dodatečně odpadl – odstoupení od spotřebitelské smlouvy když už bylo plněno
4. bezdůvodné obohacení získané z nepoctivých zdrojů – trestná činnost, praní špinavých peněz, drogy ,prostituce
5. bezdůvodné obohacení získané tím ,za něhož bylo plněno co po právu měl plnit sám
Právní následky bezdůvodného obohacení : Povinnost obohacení vydat,tyto práva a povinnosti přecházejí na dědice,povinnost vydat to co bylo získáno,pokud ten kdo se obohatil nebyl v dobré míře musí vydat i užitky z něho získané
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou : protiprávní úkon,škody,příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody,zavinění.
První tři předpoklady jsou povahy objektivní, zde se jedná o odpovědnost objektivní, zákon dává možnost se v některých případech této zodpovědnosti zprostit – liberovat, budeli k odpovědnosti třeba i zavinění jedná se o odpovědnost subjektivní.
Co je to generální klauzule odpovědnosti ???
30. Dědění, charakteristika a předpoklady, neopominutelný dědic a vydědění
dědické právo je souhrn právních norem, které upravují přechod práv a povinností zemřelé fyzické osoby na jíné subjetky. Je spojeno se soudním řízením,dědí se nejen majetek, ale i dluhy zústavitele. Hlavním pramenem je OZ a OSŘ,zákon o notářích a jejich činnosti.
Nabývání dědictví:
dědí se smrtí zústavitele,dědí se ze zákona nebo ze závěti nebo obou, dědictví, které nenabude žádný dědic připadne státu – odúmrť,dědictví se může odmítnut,dědická nezpúsobilost – ten kdo se proti zústaviteli dopustil trestného činu,vydědění,dědí se i dluhy do výše dědického podílu.
Dědění ze zákona :
1 skupina – manžel a děti stejným dílem
2 skupina – nedědíli děti pak manžel, ten kdo žil 1 rok ve společné domácnosti a rodiče zústavitele
3 skupina – nedědíli manžel ani rodiče potom dědí ten kdo žil 1 rok ve společné domácnosti a sourozenci zústavitele
4 skupina – nedědíli žádný z 3 skupiny dědí prarodiče nebo jejich děti
Dědění ze závěti:
závět múže být vlastní rukou napsaná a podepsaná,nebo jiná písemná forma ale vlastnoručně podepsaná + 2 svědci, ve formě notářského zápisu,kdo nemůže číst a psát projení svou vúli před 3 svědky a ti zvět sepíší a podepíší
Neopomenutelný dědic :
- nezletilý potomek - tomu se musí dostat alespoň tolik kolik je jeho zákonný podíl, zletilým potomkům se musí dostat tolik kolik je polovina jejich zákonného dědického podílu – pokud těmto zásadám závět odporuje je neplatná
- Vydědění řeší par 469 a OZ
31. Institut správce dědicství
Správce dědictví :
nový institut, který se do OZ dostal novelou v roce 2004, potřeba při rozsáhlých dědictvích.
Funkce vzniká – stanovili tak zústavitel a nebo na základě soudu v dědickém řízení
Správce dědictví je povinen : vykonávat fci řádného hospodáře,předkládat soudu 2 x ročně
zprávy,před skončením dědictví předložit dědicům konečnou zprávu o činnosti
32. Pojem, předmět a prameny občanského práva procesního
pro právní teorii i praxi je nutné znát normy práva hmotného a normy práva procesního
Procesní právo – soubor norem upravujících postup orgánů veřejné moci a ostatních účastníků řízení. Procesní právo je odvětvím veřejnoprávním
rozeznáváme : občanské civilní právo procesní – souhrn norem, které upravují civilní proces
Trestní právo – postup soudu a účastníků v trestním řízení
Správní právo procesní – postup správních orgánů a účastníků ve správním řízení
Pojem občanské právo procesní – postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení,postup řízení ve věcech práva rodinného,pracovního,obchodního. Nezaměňovat s civilním procesem !! civilní proces je předmětem občanského práva procesního
občanské právo má tedy předmět – civilní proces, subjekt – soud a účasntíci řízení,obsah – procesní práva a povinnosti subjektů
PRAMENY ??
33.Zásady a subjekty občanského práva procesního
subjektem je : soud,účastníci řízení,osoby zúčastněné na řízení- soudní znalci,svědci,tlumočníci
Zásady procesního práva občanského :
Rovnost stran – je deklarována ústavou čr,soud je povinnen přistupovat k účastíkům stejně aby žádný z nich nebyl v řízení preferován
zásada dispoziční- procesní iniciativa je plně v rukou účastníků řízení,je typická pro sporná řízení
zásada oficiality – je opakem zásady dispozitivnosti, procesní iniciativa je v rukou soudu,touto zásadou je ovládáno řízení nesporné – např řízení o povolení uzavřít manželství – v tomto řízení nelze uzavřít smír – to je rozdíl oproti spornému řízení
zásada vyšetřovací – sud je povinen nezávisle na procesních stranách vyčerpávajícím způsobem zjistit skutkový stav věci
zásada projednací – je opakem zásady vyšetřovací – strany jsou povinny označit soudu dúkazy pro svá tvrzení
zásada volného hodnocení důkazů – žádnému důkaznímu prostředku se nepřisuzuje vyšší důkazní síla
zásada legální teorie důkazů – některým důkazním prostředkům se přisoudí vyšší důkazní hodnota než jiným – požívalo se ve středověku - dnes se jedná většinou o důkazní hodnotu veřejných listin
zásada arbitrárního pořádku – celé řízení tvoří jeden celek a procesní úkony lze činit kdykoliv v průběhu procesu
zásada koncentrační – je opakem předešlé zásady a znamená že určité úkony mohou být provedeny jen v určité fázi procesu – lhůta
zásada materiální pravdy -soudní proces má vést ke zjistění skutečného stavu věci
zásada formální pravdy – parak zásady materiální pravdy, výsledek procesu je dán dodržením určitých postupů a proto může ale nemusí být v souladu se skutečností
zásada hospodárnosti – umožnuje soudu neprovádět všechny důkazy především pak důkazy zcela nadbytečné
zásada kontradiktornosti – žalobce v civilním řízen trvá na uspokojení žalovaných nároků, žalovaný chce opak,soupeření dvou protikladných stran
zásada kooperace – je opakem zásady kontradiktornosti a uplaňuje se v nesporných řízeních
34.Průběh občanského soudního řízení a rozhodnutí v něm
řízení se zahajuje - na návrh,který obsahuje- vylíčení skutečností,označení důkazů,musí být patrno čeho se domáháme,uvedeme přesný výrok jak má sud rozhodnout – tzv petit,řízení je zahájeno dnem kdy je žaloba doručena soudu
Zahájení řízení má důležité právní účinky – hmotněprávní – zastaví se promlčení doby, procesněprávní – zahájením vzniká překážka – litispendence – další soud už nemůže ve věci jednat
průběh řízení – soud zkoumá, zda jsou dány podmínky řízení – zda věc patří do jeho pravomoci,věcnou příslušnost soudu,místní příslušnost soudu,zda projednání nebrání překážka – litispedence a nebo res iudicata – zda nebyl již ve věci rozhodnuto
příprava jednání.- novelizace s účinností od 1.7.2009 – senát zkoumá podmínky řízení- - požádá žalovanou stranu kvalifikovanou výzvou o vyjádření – 30 dnů má žalovaná strana aby se vyjádřila a předložila důkazy o které se opírá, nevyjádříli se má se za to ,že nárok na žalobu uznává – zákonná fikce uznání nároků
příprava jednání – může předseda soudu nařídit – předvolá účastníky-vyzve je aby doplnili protokoly,pokusí se o smír,uloží účastníkům procesní povinnosti – lhůta na doplnění je 30 dnů
nedostavíli se k přípravnému jednání žalovaný – bude vydán rozsudek pro zmeškání, nedostavíli se žalobce – soud řízení zastaví – celá tato novela posiluje koncentrace řízení za účelem rychlého civilního řízení
vlastní jednání ve věci – nařídí a vede soudce- předvolá všechny účastníky řízení,řídí je předseda senátu-poučeuje účastníky o procesních právech,před skončením poučí všechny že všechny důkazy musí být uvedeny dřív než vynese rozhodnutí- později uplatněné důkazy nebudou uznány
rozhodnutí – je konečným cílem soudního procesu – soud vynáší rozhodnutí po poradě
druhy rozhodnutí . Rozsudek- známe rozsudek částečný -je rozhodnuto jen v části výroku,mezitimní rozsudek- rozhodne se jen o základu věci
rozsudek pro uznání – na základě uznání nároku žalovaným v průběhu procesu
rozsudek pro zmeškání – bylo li žalovanému řádně doručeno předvolání a on se nedostavil bez omluvy
vlastnosti rozsudku : právní moc- je závazný a nezměnitelný- právní moc nabývá ten rozsudek který nelze napadnout odvoláním
vykonavatelnost – povinnost uložená rozsudkem může být vynucena i proti vůli povinnému,známe i rozsudky předběžně vykonatelné – lze je vykonat před nabytím právní moci – převážně rozsudků o placení výživného
35. Opravné prostředky řádné a mimořádné
v českém procesním právu je zakotvena zásada dvojinstančního řízení. Rozhodnutí soudu prvního stupně tedy může být přezkoumáno sudem vyšší instance. Řízení,v němž se přezkoumává soudní rozhodnutí se nazývá opravné řízení.
Máme následující opravné systémy:
apelační systém – opravný soud přezkoumává provoinstanční rozhodnutí po stránce skutkové i po stránce právní.Napadnené rozhodnutí může potvrdit,změnit nebo i zrušit a věc vrátit soudu – úplná apelace, neúplná apelace
kasační systém – dovoluje odvolacímu soudu přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně výlučné po stránce právní, nikoli z hlediska skutkových zjištění,kasační soud rozhodnutí potvrdí nebo zruší,sám ve věci rozhodnout nemůže.
V našem OSŘ se uplatňuje u odvolání systém neúplné apelace a u dovolání pak kasační princip
Revizní systém - dovoluje odvolacímu soudu zkoumat pouze právní stranu věci,může však sám rozhodnutí změnit.
V našem OSŘ se uplatňuje u odvolání systém neúplné apelace a u dovolání pak kasační princip
Opravné prostředky dělíme na řádné – v případě, že v daném případě nenabylo rozhodnutí soudu právní moci a mimořádné – ty přezkoumávají rozhodnutí pravomocná.
Řádné opravné prostředky :
odvolání
jím může být napadnuto každé rozhodnutí soudu prvního stupně,rozhodoval-li okresní soud je dovolacím soudem soud krajský, odvolání se podává u soudu,který rozhodoval.
Včas,řádně a oprávněnou osobou podané odvolání má účinky – suspenzivní – odkladné,
devolutivní – rozhodnutí o pravném prostředku se přesouvá na odvolací soud
odpor proti platebnímu rozkazu
rovněž lhůta 15 dnů,věc se nepřekládá k jinému soudu,ale vydaný rozkaz se ruší a je nařízeno pojednávání ve věci
přezkum evropského platebního rozkazu
námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu – do 3 dnů od doručení,rozkaz se neruší,odkládá se jeho právní moc a vykonavatenost
Mimořádné opravné prostředky :
žaloba na obnovu řízení - lze dosáhnout nápravy věci – jsou li skutečnosti – nové důkazy,které nebyly uvedeny v původním řízení,lze provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení
lhůta – subjektivní – 3 měsíce od doby kdy se žalobce dozvěděl o důvodu obnovy – objektivní : 3 roky od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí
žaloba pro zmatečnost – slouží k nápravě procesněprávních vad
lze ji podat z taxativně uvedených důvodů- lhůty jsu stejné jako u žaloby pro obnovu řízení
dovolání- dovoláním lze napadnout provomocné rozhodnutí odvolacího soudu,povinně zastoupení advokátem – 2 měsíce od doručení odvolacího soudu – podává se usodu 1.stuně, ten ji postoupí dovolacímu soudu tj nejvyššímu soudu čr