Promlčení a prekluze
Prekluze a promlčení
PREKLUZE
- § 583 – tzv. lhůta propadná
Rozumíme neuplatnění práva ve stanovené době => subjektivná právo zaniká. Není-li právo uplatněno ve stanovené době, zaniká.
Dvě právní skutečnosti prekluze:
1. uplynutí stanovené doby
2. na neuplatnění práva v této době
Musí být v zákoně výslovně označeny – v OZ spíše vyjímkou. Typickou jsou např. reklamační lhůty.
PROMLČENÍ
- neuplatnění práva ve stanovené době, v důsledku čehož může subjekt čelit soudnímu uplatnění práva námitkou promlčení. Pokud tuto námitku vznese – je vyloučeno vymáhání prostřednictvím státního orgánu.
Tři právní skutečnosti promlčení:
1. uplynutí promlčecí doby
2. neuplatnění práva před soudem
3. uplatnění námitky promlčení
V tomto případě muže dlužník splnit dobrovolně svůj dluh i po promlčecí době. Soud k promlčení nepřihlíží. Nenamítne-li povinný promlčení, je uplatněné právo přiznáno. Podléhají všechna majetková práva, kromě těch, která se nepromlčují.
Nepodléhají:
· vlastnické právo
· práva ze zástavní smlouvy
· práva z vkladů na vkladních knížkách
Obecná promlčecí doba je 3-letá. Také tzv. subjektivní a objektivní promlčecí doba (§106, §107). Objektivní je delší než subjektivní. Objektivní nelze překročit.
Dále upravuje stavení běhu PD (§112 a §114) a přerušení promlčecí doby (§110 odst.1)
VYDRŽENÍ
- jeden ze způsobů nabytí vlastnického práva na základě oprávněné držby po stanovenou dobu (upravuje §134 a násl. v rámci vlastnictví).